Více než 100 rozdílů. V čem se liší manželství a registrované partnerství?
Skupina poslanců předložila před pár týdny návrh na změnu zákona o manželství. V novele by podle nich měla být upravena formulace „manželství je trvalý svazek muže a ženy“ na „manželství je trvalý svazek dvou lidí“. Tato změna definice by automaticky srovnala práva a povinnosti heterosexuálních i homosexuálních manželských párů. Proč je manželství pro všechny důležité a jaká práva jsou současnou legislativou stejnopohlavním párům upírány?
V České republice mohou osoby stejného pohlaví momentálně uzavírat pouze registrované partnerství. Tento formální svazek s sebou však nenese stejná práva a povinnosti jako manželství. Iniciativy, které v Česku za manželství gayů a leseb bojují, usilují o to, aby byla práva narovnána a lidé kvůli své sexuální orientaci nebyli diskriminováni.
Podle organizace Jsme fér je mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím více než 100 rozdílů. Odlišnosti se týkají vztahu k dětem, příbuzenství nebo praktických či majetkových záležitostí. Také samotné oddání registrovaných partnerů probíhá rozdílně než běžný heterosexuální sňatek. Cílem nové legislativy je narovnat tato práva tak, aby i gayové a lesby mohli vytvořit plnohodnotnou rodinu se všemi jistotami, které má „tradiční rodina“.
Jaké jsou rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím?
O jaká práva registrovaní partneři přicházejí? Už samotná svatba či obřad probíhá rozdílným způsobem. Zatímco heterosexuální páry se mohou vzít na jakékoliv matrice, homosexuální pár se může nechat oddat pouze na jednom z 14 určených úřadů, prohlášení navíc proběhne pouze před matrikářem. U registrovaného partnerství chybí rovněž svědci a partneři po uzavřeném svazku nenabývají nových příbuzenských vztahů s rodinou svého partnera, tak jako je zvykem při uzavření manželství.
Práva jsou však homosexuálním párům upřena také, pokud jde o péči o děti. Nejde přitom jen o kontroverzní adopci dětí z dětských domovů a pěstounskou péči, partner si nemůže ani přisvojit dítě druhého partnera, který ho má z předchozího vztahu. Tato skutečnost navíc způsobuje problémy při rozpadu vztahu, protože následná péče o potomky není předmětem soudu. Děti tak mohou tak ze dne na den přijít o kontakt s jedním z rodičů a prarodiči z jeho strany. Zákonně nejsou upravené ani alimenty, dědictví nebo sirotčí důchod.
V neposlední řadě jde o práva majetková. Registrovaným partnerům nevzniká společné jmění manželů, které spoustu věcí zjednodušuje a legislativně upravuje. Nemají ani nárok na vdovský či vdovecký důchod a nepřechází na ně dávky v případě úmrtí jednoho z partnerů.
Nakonec i některé praktické okolnosti jsou u registrovaného partnerství jiné. Nastávající manželé mají například dvoudenní volno na svatbu, o které registrovaní partneři žádat nemohou. Manželé si také mohou hned při uzavření sňatku rozhodnou o společném příjmení, zatímco registrovaní partneři musejí dodatečně o změnu žádat.
Debata o názvu manželství
Někteří politici či občané v diskuzích často upozorňují na to, že manželství pochází ze slov „muž“ a „žena“, a proto nelze stávající pořádky měnit. Připouštějí sice narovnání práv, nicméně pouze pod jiným názvem. S tím však nesouhlasí aktivisté ani politici, kteří s návrhem přišli. Klára Kocmanová, poslankyně za Piráty, k této problematice v DVTV řekla, že se používáním odlišných názvů pro jednu a tu samou věc vytvářejí dvě kategorie lidí, k čemuž nevidí žádný důvod.
Manželství má zároveň v naší společnosti určitou symbolickou hodnotu a znamená deklaraci svazku dvou lidí, kteří se milují. Proč nazývat stejný svazek jinými názvy? Jak jednou napsal youtuber Kovy: „Nejsem auto, abych se někde registroval. Z konverzací s mými hetero kámoši i kámoškami soudím, že láska, kterou cítím a prožívám, je identická s tou, kterou prožívají oni… Je to ta nejsilnější a nejkrásnější emoce, co jsme jako lidské bytosti schopni cítit. A pokud je stejná láska, proč by měl být jiný svazek a práva?“